Stránka 1 z 1

Delonghi DCM1331 Elisir alias Ariete Elisir Café alias Eta Tentazione

Napsal: pát 29. pro 2017 20:04:51
od vladaf
Hezký den. V první řadě bych chtěl poděkovat všem zkušenějším přispěvatelům tohoto fóra za spoustu užitečných a cenných doporučení a rad. Bylo to prozření!

Teď už moje konkrétní zkušenost. Asi před šesti lety jsme manželčiným rodičům v důchodovém věku pořídili jako dárek laciný domácí espresso kávovar Eta Tentazione (což je klon kávovaru Ariete Elisir Café a Delonghi DCM1331 Elisir). Úroveň jejich „kávové kultury“ se nám zvednout nepodařilo, zvyklí na pořádný klofáč kávy s mlékem a cukrem drobný šálek espressa neuměli docenit a dodnes se nám s manželkou smějí, proč si dáváme tak malou kávu a že nám stojí za to se s ní dělat. Dárek se tedy ukázal jako nevhodný, tak jsme si ho adoptovali.

Mám to štěstí, že si v práci můžu denně dopřát brilantní espresso od zkušených baristů, domácí kávovar byl tedy určený v podstatě jen na přečkání víkendů – s plným vědomím, že jde jen o chabou napodobeninu, nicméně postačující. Po čase jsme pořídili ruční mlýnek Hario a začali používat zrnkovou kávu, což výsledek maličko zlepšilo, ale pořád to nebylo nic moc. Vím, že v domácích podmínkách je lepší použit jiné způsoby přípravy kávy, u kterých je mnohem snazší dosáhnout kvalitního výsledku. Zkoušel jsem jich povícero, jenže si opravdu pochutnám jen na espressu...

Při výběru kávovaru jako dárku, tentokrát pro mé rodiče, jsem se začal shánět po informacích a dostal jsem se mimo jiné na toto fórum. Tak jsem (stejně jako mnozí přede mnou) zjistil rozdíl mezi přetlakovými a nepřetlakovými filtry, že než kávovar je mnohem důležitější mlýnek a hlavně že to nejpodstatnější je čerstvá surovina. Po shlédnutí bezpočtu videí a článků o cestě za kvalitním espressem v domácích podmínkách a povzbuzen zdokumentovanými výsledky, kterých se dá i s obyčejnými prostředky dosáhnout, jsem se odhodlal zaexperimentovat s tím, co doma mám.

Hned na začátku mě čekalo velmi příjemné zjištění. Páka tohoto kávovaru je sice přetlaková, ale šidítko na pěnu nazvané v tomto případě „Thermocream Disc“, spočívá v silikonovém kolečku s dírkou a plastové vložce, které není problém čistit, ale hlavně – obojí není nejmenší problém vytáhnout z páky ven a nepoužít. Výsledkem je klasická nepřetlaková páka. Nicméně, četné pokusy se slušnou, ale ne čerstvou fair-trade kávou nepřinesly vůbec dobré výsledky. Nedařilo se mi na mlýnku Hario Mini Slim najít optimální hrubost mletí, aby se voda protlačila, ale netekla zase moc rychle. Káva chutnala přepáleně, byla vodová a crema žádná. Klasika. Než úplně rezignuji, rozhodl jsem se kávovar ještě odvápnit a pořídit opravdu dobrou kávu.

Zašel jsem tedy do pražírny koupit čerstvou kávu a odnesl si výběrovou Brazílii ve zpracování Honey. Už jen vůně kávy v mlýnku byla opojná, rozdíl byl astronomický. První pokus skončil nezdarem, mletí bylo moc jemné a voda se neprotlačila. Hned na druhý pokus (s o stupeň hrubším mletím) jsem byl ale odměněn na domácí poměry dokonalým espressem. Správná doba extrakce, hladká crema, která stoupala odspoda a po ustátí jí zůstala na kávě zhruba tří čtyř milimetrová pevná vrstva. Chuť jemná a plná, s dobře rozlišitelnými tóny. Nechci si moc fandit, ale přísahal bych, že na cremě byl i náznak tigrování. Zázrak. Opakovaný pokus, uskutečněný s rozechvěním, skončil stejně zdařilým výsledkem.

Tímto bych chtěl všechny začínající kávomilce jako jsem já povzbudit. I s málem (nejlevnější z nejlevnějších kávovarů a dostupný ruční mlýnek) se dá skutečně dosáhnout velmi dobrého výsledku. S poloprofesionálními a profesionálními espresso kávovary a mlýnky je výsledek jistě ještě mnohem dál, ale i ve skromných podmínkách se dá z kvalitní kávy získat velmi povedené espresso. A musím zopakovat zde tolikrát zmiňovanou pravdu: nejdůležitější je čerstvost a kvalita kávy. Nikdy bych nevěřil, že rozdíl bude tak obrovský. Díky ještě jednou všem za nasměrování! Příprava kávy je najednou radost!