Před nedávnem jsem se začal shánět po kávovaru, nejlépe takovém, který by stál maximálně 2000,-, ale má užitnou hodnotu 10 000,-, aby uměl co nejvíce věci a žádnou pořádně.
Umím připravit pitelné espresso a rád si trochu zaexperimentuji, ale nejsem geek, jehož snem je strávit život za kávovarem.
Před pár dny jsem zabrousil na tyto stránky, které mne svým množstvím informací uvrhly do ještě většího zoufalství

Na každou užitečnou vlastnost levného kávovaru připadají tři nedostatky. Zdářným příkladem budiž SOLAC SQUISSITA CE4500, který za neuvěřitelný peníz údajně umí a má vše (mně) potřebné, dokonce čerpadlo slibuje nevyužitelných 18 barů, které však v reálu nejsou schopny protlačit vodu přes kávu (jak jsem se dočetl na více místech, mj. I zde). Životnost také není synonymem tohoto výrobku (taktéž několik zdrojů).
Nakonec nezbylo než provést negativní selekci – tj. Nezaobírat se tím, co kávovar umí skvěle, ale naopak základním minimem, které kávovar nemůže nesplňovat.
Požadoval jsem:
- beztlakové misky bez pevně instalovaných krémovacích dvojitých den,
- použitelný servis, který je schopen dodat veškteré díly, a kde lze vyřídit případnou záruční opravu,
- prohlédnutí a zakoupení v kamenném obchodě (největší problém, většinou mají jen Krups a Dolce gusto),
- pokudmožno ne hliníkovou, ještě hůř, hliníkovou pochomovanou ani plastovou páku, ani přírubu v kávovaru, a pokudmožno minimum různých barevných kovů, které by vzájemně elektrogalvanicky degradovaly (zpravidla mosazná tryska držící hliníkovou sprchu nebo v kombimnaci s hliníkovou pákou).
Není toho moc, přesto 90 % prohlédnutých kávovarů do 6000,- měly nevyhovující páku nebo misku nebo oboje. Prodávající umí číst parametry z letáku, ale víc vám většinou neřeknou. Když vynechám krups a DG, tak 90 % zbylých kávovarů jsou klonem AEG, Electrolux, Rohnson, Zelmer... (http://www.primacafe.cz/primafrm/viewto ... f=75&t=122).
Ještě na chvíli zpět na začátek: Mám zkušenost – špatnou, ale o tom až jindy, s Eta italiano espresso (_http://www.veletrh.com/koupit/espresso-italiano) a jednu smíšenou s Ariete 1329.
Ariete 1329 má kamarád. Když mu kávovar dorazil poštou, měl prasklou nádobku na vodu. Tato má totiž nalepené polykarbonátové dno nějakým “modelářským LEPÍ-M” a servis Ariete je zoufalý, takže objednat nádrž z Itálie trvalo měsíc, možná déle. Další negativum je miska pouze na dva šálky a celkově plastový skelet dílenským zpracováním působí jako low-end křapák nastříkaný stříbřenkou na kamna (nadšení majitelé prominou).
Nicméně, když jsem dnes prolézal šestý obchod s dolce gustavy a podobnými hrůzami, zahlédl jsem v OK electronics Ariete 1329 v grafitově černošedé s nápisem ETA. Prodavač byl moc ochotný a celkem kávově gramotný, takže mi ukázal, co které kávovary mají/nemají, kazí/nekazí.
Půlkilová páka je z oceli nebo z mosazi – kvalitně zpracovaná, silně chromovaná a masivní – ideální chladná zbraň na obranu obydlí. Srdce nad ní zaplesá

Byl jsem prodavačem ujištěn, že ETA vede těsnění a základní díly skladem, takže servis a případná reklamace by neměly být taková hrůza. MMCH, díly a těsnění by tímto mohly být přístupnější I majitelům Ariete.
Cena v kamenném obchodě byla 6000,-.
Zamrmal jsem na prodavače, že dobrý, a že se ještě rozmyslím, jenže prodavač nadhodil, že dnes mají 10 % slevu, a že nabízejí 30 dní na vyzkoušení, a když nebudu spokojen, mohu použitý výrobek bez udání důvodu vrátit. Tak jsem si kávovar nechal zabalit, zaplatil 5400,- a z primacafé nechal poslat kafe a misku.
Doma jsem po bližším ohledání zjistil, že nádoba má stále stejně hloupě lepené dno. Grafitově černá barva je na omak stejně nepříjemná, ale vypadá o něco lépe než vypalovací stříbřenka. Plasty mají o něco méně křivé slícování odlitků než Ariete. Nový kávovar páchne jako vietnamský obchod, po umytí a vypláchnutí zápach zmizel.
Jedna věc mne zaráží, a to, že ETA se nikde k tomuto výrobku nehlásí.
Jištění misky v páce je spíše pro zlost. Jedná se o tři výčnělky v misce, které se zasunou do třech otvorů v páce, ve které se pak miska nazdařbůh kejklá. Když ji chci vyndat, tak je potřeba natočit ježka v kleci tak, aby nejdelším ostnem ... zatímco když z ní chci vyklepnout puk, tak letí miska z páky do koše na první dobrou.
Mlýnek jsem zatím nezkoušel (už jeden mám

Dávkovač nepoužívám, když sypu z mlýnku, sypu tak dlouho, až je miska plná.
Těsnění. No, patrně největší slabina, nicméně ETA by jej měla mít přímo na prodejně.
Momentálně si dělám Lavazzu oro. Mám rád ostrou hořkou a klidně nakyslou kávu, ze které by asi fajnšmekr dostal vnitřní krvácení, a zatím se daří. Pěna je asi jen 2 mm vysoká, ale to mne netrápí, káva mi chutná. Dokonce jsem tak obětavý, že piji porci pro dva, abych misku zaplnil. Bude problém si odvyknout a začít pít dávku pro jednoho. Z misky padá puk jako šutr – fajné.
Suma sumárum použitelný masivní stroj s únosnými mouchami. Design neurazí ani nenadchne.