celé toto vlákno je ukázkou mimořádného talentu. V žádném případě to však neznamená, že tento kávovar je kvalitní nebo aspoň dobrý pro přípravu espressa.
Je to opravdu ojedinělý přístup k přípravě espressa a souhra několika šťastných náhod.
***********************************************************************
Jsem majitelem DeLonghi EC 410 (teď už i já, pochopíte po přečtení), neboli má žena a to cca. 1 měsíce. Dostala ho k narozeninám od rodičů. Koupili ho, protože jak to znáte, známí jim říkali, že je to super, mají ho taky a buhví co všechno. Vyrábí to Italové a ty tomu přece rozumí.
Já jsem byl vždy nekafař. Kafe mi smrdělo (český turek) a tím pádem jsem přistupoval i k dalším druhům přípravy káv. Jen jednou jsem to zkusil a musel jsem to přebít minimálně 6 cukry

Takže, abychom trošičku popojeli. Když žena dostala tento kávovar, tak měla strašnou radost. I když nepochopím proč, když jí tak chutnal kvalitní turek

Tak jsem začal číst návod, protože má žena není až tak zručná v technice a všeljakých moderních vymožeností. Jistě mě chápete. Takže totální nekafař a jde se montovat do kávovaru a přípravy espressa. Postupoval jsem podle návodu a mašina mi vyprodukovala turka (schválně píšu turka a ne espresso) s pěnou. Samozřejmě jsem to nechal natéct do hrnečku který má cca 200ml. Protože jsem na to šel od lesa a řekl jsem si, že je to jedno jak dlouho. Přeci do turka taky hodíte 1 až 2 lžičky kávy a zalijete to vodou podle velikosti šálku. Čichl jsem k tomu a co myslíte? Stejná možná o trošičku lepší vůně, než turek z " kvalitních káv". Takže jsem mé ženě řekl, že to pít nebudu a že ze mě nikdy kafař nebude. Žena mi řekla, že tomu nerozumím a že je to lahoda. Řekl jsem si, tak když jsi spokojená, tak jsem spokojený i já. Ještě jsem zkusil napěnovací systém a podařilo se mi něco ve stylu, jako když si děti udělají pěnu ve vaně. Nalil jsem to do skleněné sklenice o objemu cca 350ml a k tomu toho turka, ale už bez té "zázračné pěny". Trošičku tam bylo vidět to oddělení mléka kávy a pěny. A moje žena? Ta byla uchvácená a říkala, že nic lepšího nepila a že už se těší jak si tuhle dobrotu zas udělá. Takže z mé stránky vlastně velká spokojenost. Protože jak už jsem psal, když je má žena spokojená, jsem i já.
A takhle to trvalo do soboty před štědrým dnem. Jeli jsme ke známým a ty mají kávovar (Catler ES 8010), takže už asi tušíte jak to pokračovalo. Známí se ani neptali a udělali nám všem čtyrem cappuccino. Říkám jim, že toho turka z mlékem neboli s pěnou nepiju a že máme taky kávovar a že mi to pořád smrdí. Ale nakonec mě udundali a šel jsem do toho. Připravil nám k tomu třtinový cukr, který jsem viděl poprvé a zarazilo mě, že je hnědý. Říkám, ten je taky z příchutí kávy? Samozřejmě je to pobavilo. No prostě vesnický balík. Známí ty si ten cukr ani nedali a má žena jednu lžičku, jak je zvyklá a já jsem teda chtěl být taky hrdina a dal jsem taky jednu lžičku.
Už na první pohled bylo cappuccino pěkné, bez velkých bublin na pěně. Prostě mi to připadalo i poživatelné. Vůně byla také v pořádku až jsem se divil. Tak jsem šel do prvního loku a co se nestalo. Ono to nesmrdělo a v ústech se mi odehrálo krásné pohlazení až do žaludku. Nemohl jsme tomu uvěřit. Takže jsem to asi na 6 loků vypil a byl jsem v sedmém nebi. Pěna s kloubená s espressem krásně v šálku vytvářela po krajích mapy ( nebo jak to nazvat, možná kroužkování). Žena byla též překvapená a říkala, že je to nebe a dudy oproti tomu co jsme "profesionálně" vytvářeli spolu doma.
Poté se vlastně naše návštěva zvrhla na téma kávovary, mlýnky, káva a prostě vše okolo toho. Zjistil jsem, že to není "hop na krávu a je tele". Takže jsme zkoušeli espresso, znovu cappuccino, latte a mě to neskutečně chytlo. Ale co mi hlavně řekl, že je důležitá káva. Nekupovat mletou, ale zrnkovou a to čerstvou z nějaké pražírny a ne v supermarketech a pokud ano, tak se podívat na datum výroby a samozřejmě značkovou, kde je aspoň nějaká záruka kvality. Hned jsem se samozřejmě zeptal a to mám jako nakupovat někde v zahraničí a nebo co? Opět výbuch smíchu. Jinak já jsem pro všelijakou srandu,ale nejsem moc rád, když je na můj účet. Pak otevřel 3 dózy a v nich měl čerstvou zrnkovou kávu. Vám zkušeným nemusím popisovat, ale stal se ze mě ten den "fetišista na kávu". Jak může něco tak nádherně vonět, chutnat a na druhou stránku je někdo schopen to tak "prasácky" znehodnotit a lidem to prodávat a nechat je dělat turka a v mém případě i odradit na nějaký čas od kávy (cca. 15 let). Zaplať ho bůh, že jsme jeli na náštěvu k někomu co něco věděl o kávě a její přípravě. Ještě jednou díky. Když věděl jak mě to chytlo, tak mi dal sebou jedno balení kávy Santos a k tomu jsem vydyndal ruční mlýnek Lados Temp. Už jsme se nemohl dočkat až to doma "rozjedem" s mámou.
Ale jaké bylo naše zjištění, když espresso nebylo takové jako u známých. A co teď? Tak začalo chemikaření s nastavením mlýnku, ale pořád to nebylo ono. Chuťově to samozřejmě bylo oproti Sagafredu někde jinde, ale pořád tomu něco chybělo a ta pěna byla pořád stejná. Takže jsem začal googlovat. Což videa na youtube pěkná (hlavně Latté Art), ale někde nějaká pořádná rada žádná, až jsem narazil na tohle fórum. A začal se dočítat a chápat trošičku svět kávy, přípravy, kávovarů a mlýnků a vše kolem toho. A jaké bylo mé překvapení, že není kávovar jako kávovar, mlýnek jako mlýnek, atd.. A mé další zjištění bylo, že náš kávovar je takový trabant mezi kávovary. Který vás doveze pomalu kam budete chtít, ale požitek s jízdy nebude už takový. Ale řekl jsem si nu což. Aspoň se na tom něco naučím, něco málo kávové kultury, osahám si to a pak si koupíme něco lepšího. A jak jsem pročítal fórum (doteď už ho mám pomalu půlku přečtený, prostě to hltám jako dobrou kávu) narazil jsem na to jak si pomoct a udělat z tohoto kávovaru aspoň obstojnou mašinku (Škoda Felicie).
Vlastně všechny kávovary DeLonghi jsou stejné (ne vzhledem). Mají přetlakové misky, ale jdá se z toho udělat nepřetlakovaná miska viewtopic.php?f=47&t=1214 a tímto děkuji Jeremy. A opravdu je to poznat. Po hraní jak s mlýnkem, tampováním my nateče káva za 25s +- 2s 30ml +- 3ml s pěnou, kerá je vysoká mezi 3 až 5ml. Je konzistentní a když ji rozpůlím, tak se vrací. Vydrží mi dlouho, ale většinou to nevydržím já a piju ji hned. Tím chci říct, že mi začalo chutnat espresso a to bez cukru a nebo jiných přísad. A to jsem ještě před 9 dny nemohl ani kávu cítit. Manželka si též pochvaluje, ale na ni je to moc silé, tak ji dělám Americano espresso a to tak, že přes parní trysku napustím horkou vodu do šálku (cca. 60ml) a pak dám pod páku šálek pro mé esspreso a i její šálek. A jsme oba spokojeni. Tak to má býti.
Samozřejmě si neodpustíme ani cappuccino. A zde nastal znovu problém, který se mi podařilo odstranit. Na napěnování mléka DeLonghi používá plastový nástavec, který ma ve vyústění 2 otvory a k tomu z boku malou dírku na přisávání vzduchu. A pod touhle parádou je další plastový bazmek a ten má jedno vyústění. Celé tohle dohromady je dobré na pěnu, ale ne na mikropěnu. Aspoň z mého pohledu a z týdeního zkoušení. Takže jsem zkusil odendat ten horní díl a nechal jenom ten co ustí přímo do kávovaru. Proštudoval pořádně fórum koukl na nějaká videa pustil se do mikropěny. Zatím mám tak 50% úspěšnost. Ale když se povede, tak skáču po baráku jako malej. S Latte Art to zatím nemá nic společného, spíše je to jako když má 2 letá dcera maluje, ale mě jde o tu mikropěnu a ta je.
Závěrem chci podotknout, že mě pomalu už celá rodina nesnáší, protože jsem se stal na tomhle zavislej. Pořád něco odměřuju, zkouším, vylepšuju. Někdy se u toho i rozčílím. Manželku už pomalu nahlodávám, že budem muset jít do něčeho pořádnýho (Gaggia Classic, Gaggia Baby Twin, Rancilio Silvia, Catler, atd.). Mlýnek ruční není špatný, ale docela je chemie na něm vyštelovat správné mletí. Taže asi určitě půjdu do něčeho lepšího (Gaggia MDF, Graef, atd.).
A úplným závěrem chci poděkovat PC za toto fórum a dalším členům fóra, že zde přispívají. Ještě jednou díky. A nezlobte se na mě, že jsem napsal tak dlouhé povídání, ale musel jsem to dostat ze sebe. Možná je i z toho cítit, jak mě svět kávy pohltil. A určitě jsem Vám toho zapomněl hodně říci. Tak třeba zas někdy jindy.
P.S. zkusím pak udělat nějaké fotky a nebo videa z mých pokusů
P.S. doma máme ještě zbytek kafe Casablanky, tak jak jsem o ní dneska psal, šel jsme si k ní přivonět a to co jsme ucítil, bylo jako políbení od smrti.v jednu chvíli jsme myslel, že můj žaludek začne pracovat obráceně než je zvyklý.