Ale tady padl dotaz co si může dovolit barista, kterej stojí za barem v kavárně, když si někdo objedná espresso, jestli ty pravidla nejsou už nějaký volný. A tam se dostáváme do úplně jinejch dimenzí, nedělám pro sebe co mi chutná, ale dělám pro někoho to, co očekává. A tím něčím je dobrý espresso, takový, jaký má být. To znamená, nedomluví-li se zákazník s baristou jinak, espresso podle obecně známého standardu, a né nějaký zrovna teď moderní pokusy, který baristovi předevčírem po obědě zachutnaly

Když to malinko zveličim, je to asi jako v hospodě. Přijdu a objednám si svíčkovou se šesti.
Když jí dostanu a chutná mi, je všechno v pořádku (ekvivalent dobrýho espressa podle normy).
Když jí dostanu a nechutná mi, můžu se jít s kuchařem hádat, jestli je ta svíčková hnusná (což je můj subjektivní pocit), a buď se shodneme, že se nepovedla, nebo má kuchař o svíčkový jinou představu než já. Potom už příště na svíčkovou nepřijdu. Co se týká reklamace, je na něm, jestli mi vyhoví - nemusí, ale měl by pokud mu záleží na zákazníkovi (ekvivalent hnusnýho espressa podle normy).
Když dostanu bažanta na víně, bude jistě taky dobrej. Jenže já chtěl svíčkovou - tady můžu jít po právu nadávat (ekvivalent nějakýho zrovna moderního pokusu poté, co si zákazník objednal espresso). Někdo si třeba řekne že toto je taky dobrý, nebo ještě lepší, a na svíčkovou se vykašle. Někdo ale ne. Dobrá hospoda si to každopádně nedovolí. Ovšem obsluha může jako alternativu ke svíčkový nabídnout toho bažanta na víně, a když zákazník souhlasí, pak je všechno v pořádku (stejně jako lze nabídnout espresso v modernějším pojetí).
No a když dostanu místo svíčkový sójovej párek v rohlíku, tak nejenže půjdu nadávat že to není to co chci, ale že to ještě navíc vypadá od pohledu odporně, tam není o čem
