No, to je právě ono. Napěňovací bazmek udělá pěnu, i kdyby se do páky daly sto let staré piliny. Bez něj se udělá pěna jen na kávě, která je dostatečně čerstvá. Tedy bazmek skrývá nedostatky (nebo přímo zlodějinu) u presované kávy.
Je třeba si uvědomit, že principem espresa je získání malého množství intenzivně chutnající kávy (viz standard Espresso Italiano). K tomu se ideálně dopracujeme tak, že použijeme čerstvě vypraženou (a vydýchanou) kávu, namletou těsně před extrakcí. Proč je důležitá čerstvost? Kávová zrna jsou totiž poměrně mastná, ergo kladívko, pokud jsou dlouho (nevhodně) skladována, tuk žlukne. Když se rozemelou, tak samozřejmě žlukne ještě rychleji, a navíc vonné látky velmi rychle vyprchávají. Na to se vztahuje známé dvojkové pravidlo: zelená káva vydrží v pořádku dva roky, vypražena dva měsíce, umletá dvě minuty.
To, že vám káva i z levného kávovaru chutná víc než z restaurace je velmi dobře možné, protože úroveň kavárenství v ČR je až na výjimky otřesná. To, že by ji zdejší kávoví puristé hodnotili jako celkem dobrou, ale průměrnou, to lze také očekávat.
Že vám ve spolku natočili kyseláč, to je možné a měl jste je na to upozornit a kávu jim vrátit. Pomineme-li, že různé druhy kávy mají odlišnou aciditu, existují také různé stupně pražení a na espresso se hodí jen některé (v zásadě ty tmavší). Jiné se hodí na jiné způsoby přípravy kávy. (Ono totiž espresso není žádný zázračný způsob přípravy kávy, ale trottelfest "průmyslový" standard, který je udělaný tak, aby dával konzistentní výsledky, ať už stojí u páky jakákoliv "cvičená opice". Tedy to začíná nějakou směsí s očekávatelným složením a pražením a pokračuje přes mlýnek a stroj s definovanou teplotou a tlakem až po velikost nahřátého hrnečku).